Mentálně zaostalé děti v běžných školách: ano či ne?

V průzkumu veřejnosti bylo zapojeno přes tisíc lidí a více než osmdesát procent z nich souhlasilo s tím, že by měly existovat základní školy různých typů; například s rozšířenou výukou cizích jazyků, speciální školy pro děti s handicapem nebo školy pro děti s lehkým mentálním postižením.
přetávka ve škole
Názor většiny
Názory všeobecné většiny se během dekády nezměnily. Stále je naprostá většina lidí pro to, aby v běžných školách či školách rozšířené výuky studovali cizinci, děti s fyzickým postižením a také mimořádně nadaní studenti. Většina respondentů (padesát osm procent) také souhlasila s tím, aby se v běžných třídách vyskytovaly také děti romských spoluobčanů.

Tělesně handicapované děti
Většina občanů české republiky je toho názoru, že by se do běžných tříd měly umisťovat děti s tělesným postižením. S tímto souhlasí šedesát devět procent dotázaných lidí, ale před třemi lety souhlasilo sedmdesát čtyři procent.

Lehce mentálně handicapované děti
Negativní názor však převládá v postoji k zařazování dětí s mentálním postižením do běžných tříd. Přesto se však i tento názor postupně mění. Zatímco v roce 2010 souhlasilo s umisťováním mentálně handicapovaných dětí do běžných základních škol deset procent občanů, dnes s tím souhlasí téměř patnáct procent. Stejně negativní postoje má veřejnost i vůči zrakově a sluchově handicapovaným žákům – podle naprosté většiny je zařazování takovýchto dětí do běžné základní školy nevhodné. Nejspíš je to z důvodu ošetřovatelů, kteří doprovázejí mentálně handicapované děti a ruší tím kolektiv dětí ve třídě. Můžeme však doufat, že se tento názor bude postupně obracet k lepšímu.
školkové aktivity
Cizinci v běžných třídách
Zatímco v roce 2013 byla podpora cizinců ve třídách s průměrnými českými dětmi na základních školách asi 78 procent, dnes je to pouze 70%. Analytikové se domnívají, že tento trend je způsobený strachu občanů z teroristických útoků a také z důvodu migrační krize v jihovýchodu. Tento názor se snad nestane statisticky progresivní, neboť nejde jenom o děti migrantů, které u nás studují.

Mentálně zaostalé děti v běžných školách: ano či ne?
Ohodnoťte příspěvek