Moudrost starých bylinkářek

Také při sebemenších potížích saháte hned do lékárničky? Nejste sami. Tohle zbytečné huštění chemie do těla dělá spousta lidí. Ale co to takhle zkusit trochu jinak?
bylinky ve skleněných lahvích
Představte si, že se najednou probudíte o pár století dříve, někde na venkově. A právě Vás neskutečně rozbolela hlava.Lékárna široko daleko žádná a o doktora také není možné zavadit. Kam teď? No přeci k babce kořenářce,která zastávala obě funkce a ještě, pokud to byla žena moudrá, fungovala i jako vesnický psycholog. Nechci tím říci, že by měl člověk lékaře ze svého života vynechat, ale někdy je řešení našich problémů mnohem blíže, než se zdá.
.Bolívá Vás například hlava ze stresu?
         Zkuste si uvařit čaj z meduňky a uvidíte, jak Vám to uklidní nervy.
.Váš manžel se někde nachladil a Vám je líto, jak trpí? 
         Kupte mu zázvor. Úleva bude okamžitá.

kontinenty složené z léků
Prevence se vyplatí

Někdy se ovšem při péči o své zdraví bez chemie a bez lékaře neobejdeme. Především to platí v péči o náš chrup.I když i tady lze využít bylinky. Pokud máte v zubu slabý zánět, je dobré proplachovat jitrocelem anebo řepíkem. Ale pokud jde o péči o zuby, prozradím Vám, že jsem ráda za jednadvacáté století. .Ještětak možná starý Egypt.
             Tam používali na čištění zubů směs soli, pepře, máty a květu kosatce.  
             To nezní až tak nejhůře.
kovář při práci
.Ale co ti chudáci ve starém Římě!
             Ti si na zuby aplikovali lidskou moč!

Bylo to jistě chytré, k bělení zubů bylo potřeba amoniaku, a to jejich zubní pasta právě obsahovala a v přírodě se nikde jinde nevyskytovala. Tak nevím, co bych volila. Tahle cesta k hezkému úsměvu se mi ani trochu nelíbí. Ovšem u nás to ve středověku také neměli naši předkové lehké. Když už zuby rozbolely, mohli si vybrat ze dvou cest. Buďse vydat ke kováři
                              anebo do katovny.

Moudrost starých bylinkářek
Ohodnoťte příspěvek